Vždy věrní
Příspěvky
Díl 11 - Moje
12. 4. 2019
„Pořád nějak nechápu, proč nebo kam mám jít, protože se mnou poslední půl hodiny vůbec nemluvíš!“ vyčetla mu.
Draco mezi nimi vytvořil bariéru, když se strhla nějaká hádka na oslavě v jejich společenské místnosti. Nic na to neřekl, jen ji popadl za ruku a nadšeně táhl ven.
„Draco, ty jsi pil?“ zeptala se po chvíli, protože se nepřestával usmívat. To bylo podezřelé.
Jen se na ni zazubil ještě víc a pokračoval dál.
XXX
Ten gauč je nějaký měkký, pomyslela si. Asi bych příště neměla tolik pít…
Otočila se natáhla ruku vedle sebe, nikdo tam nebyl. Že by si lehnul z druhé strany…?
Vyděšeně se posadila na posteli, vedle ní vůbec neležel! A co je tohle sakra za místnost?!
„Draco!“ zděšeně se rozhlížela kolem sebe, kde krucinál je?!
XXX
„Viděli jsme vás! Tehdy na schodišti!“
„Viděli jste co, Pottere? Že jsme někam šli. Úchvatné, co všechno z toho dokážeš vyvodit,“ rozletěl se pomalu pryč. Přesně jak čekal, Nebelvír ho následoval.
„A co teď před zápasem?! Za Zmijozelskou tribunou?“ pokračoval neústupně dál.
Konečně se někam dostáváme, pomyslel si. Od Seleny k němu probleskla škodolibá radost.
Díl 12 - Mezi hady
19. 4. 2019
„Slečno Everdeenová,“ zjevil se před nimi Snape a probodával je obvyklým vrcholně znechuceným pohledem.
„A-ano? Pane profesore…“ vykoktala překvapeně a nejistě se podívala po Dracovi, byl stejně vyvedený z míry jako ona.
„Profesor Brumbál s Vámi chce mluvit. Hned.“
XXX
Po Dracově třetím pokusu dostat se ven a zjistit, co se děje, si přitáhl židli do dveří, sedl si na ni a nekompromisně prohlásil, že ho nikam nepustí. Draco sebou odevzdaně práskl na svou starou postel. Kdy tady spal naposledy? Zdálo se to tak dávno, jak tady mohl spávat sám?
Co se děje, Merline?
XXX
„Jestli mi nechceš pomoct tak radši mlč!“
„Mě to docela baví…“
„Ale mě ne! A tohle by vůbec nemělo být povinné, vždyť je to blbost! A nebezpečné! Vůbec by nás do toho neměli nutit, krucinál! Jenom ohrožují životy mladých a nadaných kouzelníků a čarodějek, proto vymíráme!“
Díl 13 - Medúza
26. 4. 2019
Okamžitě si zděšeně zakryla ústa rukou.
Draco zíral na Selenu, Selena na Snapea, Snape do dveří. Minutu, dvě.
Konečně se profesor pomalu otočil, oba udělali bezděčný krok vzad.
„Tuhle poznámku,“ začal výhružně, „připíšu nadměrnému množství Veritaséra a budu předstírat, že jste nikdy nic neřekla.“
XXX
Dracovi cukly koutky, okamžitě se ovládl, profesorovu pohledu uniknout nestihl.
„Nejsem si zcela jist, co přesně Vám přijde tak zábavné, pane Malfoyi.“
„Nic, pane profesore, omlouvám se,“ pronesl přemáhajíc smích, Snape jenom vytáhl jedno obočí, Selena nepomáhala.
„Tak skonal Draco Lucius Malfoy, milovaný přítel a syn, obdivovaný prefekt a skvělý chytač. Jeho náhlý skon rukou profesora Snapea byl ránou pro nás všechny, jeho skutky však nebudou nikdy zapomenuty…“
XXX
„DRACO LUCIUSI MALFOYI! OKAMŽITĚ SE SEM VRAŤ!“
„ZAPOMEŇ NA TO! JÁ MÁM PUD SEBEZÁCHOVY!“
Rozcuchaný a neupravený prefekt vyletěl z chodby a vztekle pokračoval přes ztichlou společenskou místnost. Rozzuřená Selena se objevila na prahu.
„POLEZ ZPÁTKY TY SRABE JEDEN!“
Díl 14 - Nevhodná
9. 5. 2019
„Draco, vítej doma!“ ozvalo odněkud z chodby, Selena poplašeně uskočila a sevřela pevněji jeho ruku. „Jsem tak ráda, že jste přijeli, tolik jsme se těšili! Právě jsem nařídila skřítkům, aby přichystali ten pokoj hned vedle tvého, aby měla naše nejdražší Pansy co největší pohodlí…“
XXX
„Všimla jsem si, že se k rodičům chováš tak nějak… Odměřeně, ale nechtěla jsem se ptát.“
„Je to složité, Sel…“
„Tohle už jsi mi jednou řekl, pamatuješ?“ mrkla na něj. „Poslouchám.“
„Dobře,“ pousmál se a ochutnal víno.
XXX
Avadu, prosím.
Díl 15 - Nejsi sám
15. 6. 2019
„Právě ses oficiálně zařadila mezi Snapeovy oblíbence, Everdeenová!“ poplácal zaraženou Selenu po zádech rozesmátý Zabini, zatímco zbytek skupinky se svíjel smíchy.
XXX
Nedůvěřivě si prohlížela nejdřív lahvičku s odpornou, brčálovitě zelenou tekutinou. Rozhodně nevzbuzovala dobrý dojem… Zkoumavě se zadívala na profesora, teprve teď zaregistrovala, že je bledý i na svůj normální upíří vzhled, černé kruhy pod očima rozhodně nemíval a takhle nervózního ho ještě neviděla.
XXX
„Proboha ne, prosím!“ ozval se na smrt vyděšený hlas.
„Draco?“ vyzkoušela nejistě, vážně ji slyší?
„Sel?!“ ozvalo se okamžitě, hlas plný čiré hrůzy. „Ne, to ne, vypadni!“
Díl 16 - Nejsi sama I.
26. 6. 2019
Po jedné hodině Lektvarů, kdy se jí podařilo pořezat si prsty, se ke skupině neúspěšně vyzvídajících Zmijozelů připojil i Snape. Když ani on z ní nic kloudného nedostal, nařídil Dracovi, aby přišel okamžitě, jak zjistí něco dalšího.
Že se objeví ještě tu noc rozhodně nečekal.
XXX
Klepala se čím dál víc, vůbec ho nevnímala. Naklonil se k ní a chtěl ji obejmout, rány na zádech už byly dávno zhojené... Zaječela tak pronikavě, že snad musela vzbudit i Nebelvíry nahoře v jejich věži.
XXX
Sedm hodin.
Jenomže teď za to můžu já… A Malfoy. Kdyby ji ten malý idiot netahal k nim… Jak může být tak naivní a myslet si, že jeho otec změní názor? Že změní názor Pán zla? Zatracený Albus, vůbec jim to neměl povolit, proč mě neposlouchá, když ví, že mám pravdu?! A kde vůbec je ten malý spratek?!
Sedm hodin a jedna minuta.
Díl 17 - Nejsi sama II.
5. 7. 2019
„Musíte tam jít, pa-pane profesore! Pros-sím…!“
Nečekal na vysvětlení.
Pokud přišla, použila nouzové znamení a ještě vypadá takhle… Jak moc je to zlé? Vždyť už je mimo víc než týden, nemohlo se to ještě zhoršit, protože to prostě už není možné!
XXX
„Normálně jsi dost žárlivý…“
„Ptáš se, proč jsem neudělal scénu?“ zeptal se pobaveně.
Merline, ta holka se probere po takové době a zeptá se na tohle… Neuvěřitelná.
Rozpačitě přikývla.
„V první řadě, za tu dobu se hodně změnilo. Za druhé – spíš bych se měl bát o sebe. Ale pokud vím, má zálusk na Zabiniho…“
XXX
„Zlato… Tohle nemá s tím, co se stalo nic společného. Navíc… Měla bych si zvyknout, když nesmím lektvary,“ věnovala mu smířený úsměv.
Dokonale zmatený zapadl zpátky do postele.
„Nechápu. Proč by sis měla zvykat?“
„Protože mi takhle bude každý měsíc,“ zamumlala rozpačitě a zčervenala.
Díl 18 - Návrat
18. 7. 2019
Opatrně ho kousla do spodního rtu, zarazil se. Než stihl cokoliv říct, sjela mu rukama po zádech až k pasu, najednou měl jiné věci, na které se soustředil. Dál ho líbala, pravou ruku pomalu přesunula na břicho a pokračovala dolů. Přejela přes sponu opasku, zip od kalhot a stále pokračovala dál…
XXX
Severus seděl u profesorského stolu ve Velké síni a nervózně přejížděl pohledem stoly pod sebou. Tři z nich byly plné jako každé ráno, jeden byl poloprázdný. Do Síně vběhli dva jeho třeťáci a začali něco vzrušeně vykládat přítomným Zmijozelům. Za pár minut jich u stolu zbývalo sotva dvacet – skupiny kolem Russela a Parkinsonové. Podmračeně sledoval zbylé hady, kteří se během několika okamžiků seskupili k sobě a začali probírat situaci, o které neměl ani potuchy.
XXX
Snape je propustil jen pár minut před zahájením slavnosti, takže jen co se přihnali do Velké síně a usedli na svá obvyklá místa, přistoupil Brumbál k řečnickému pultíku a s širokým úsměvem začal mluvit.
„Milí studenti a studentky! Další školní rok nám končí, a musím říct, že šlo opět o velmi zajímavý rok…“
Díl 19 - Vyděděnci
8. 9. 2019
„Nějaký problém, matko?“ zeptal se Draco ledově.
Elegantně oblečenou ženu tím očividně vyvedl z rovnováhy. Trvalo jí ještě pár vteřin, než našla ztracený klid a opět promluvila – jeho dotaz naprosto ignorovala.
„Otec tě očekává v salonu,“ pronesla odměřeně a střelila pohledem k Seleně. „Nečekali jsme, že přijedete oba.“
„Jinými slovy jste nečekali, že přežijeme,“ ušklíbl se. „Jdem si vybalit. Všechno, co mi chce otec říct, může počkat.“
XXX
„Ahoj teto,“ usmál se a nechal se obejmout.
Bellatrix Lestrangeová mu úsměv nepřítomně oplatila. Nahnula hlavu na stranu jako by jej odhadovala, sjela dlaní po líci.
„Pročpak jsi ji nezabil, Draco? Všechno by bylo mnohem jednodušší…“ zašeptala tak něžně a lítostivě, až mu přeběhl mráz po zádech.
XXX
„Vstávejte! Hned!“ ozvalo se ostře vedle jejich postele. S trhnutím se probudili, nad nimi stál Snape, ve tváři neobvykle rozrušený výraz, očima nervózně těkal po pokoji. „Tak dělejte sakra, musíte zmizet!“ syčel potichu.
Díl 20 - Nechtění
27. 9. 2019
„Zajímalo by mě, jestli se ta obludnost nedá sundat,“ prohodila Selena aby změnila téma, když vcházeli do kuchyně. Z té se ozýval šum mnoha hlasů, nade všemi paní Weasleyová. „Netvrď mi, že…“
„Neee!“
„Ááá!“
„Co… Auuu!“ zakřičel Draco, když ho náraz odhodil na druhou stranu jídelny, přímo do jedné z vitrín.
XXX
„Arture! Pro lásku velkého Merlina, Arture! Co se stalo?“
S vyděšenou tváří klesla na pohovku vedle svého manžela, Bill a Pastorek zmizeli v dalším oblaku prachu.
Pracovník ministerstva přesto odpověděl na dotaz: „Nevíme, Molly. Našel jsem ho v jeho kanceláři. Šel jsem náhodou okolo a všiml si světla…“
XXX
„Jste si jistá? Nepotřebujete něco? Nemám zavolat profesora Snapea?“
„Ne, v pořádku… Není třeba, řekla bych.“
„Dobře. Stejně profesora uvědomím… Pro jistotu. Kdybyste cokoliv potřebovali, stačí říct. Večeři vám přinese někdo nahoru do pokoje, myslím, že se raději najíte v klidu…“ Vděčně přikývla, pocítila k vlkodlakovi náhlou vlnu sympatií. Ta se ještě prohloubila, když sáhl do kapsy saka a vytáhl tabulku čokolády: „Dejte si, pane Malfoyi. Udělá se Vám lépe.“